Jdi na obsah Jdi na menu
 


4.png

7.png

Foto: Jana Platichová

Většinou statný, velký, listnatý, opadavý strom který vyrůstá přibližně do 30 až 40 metrové výšky a dožívá se až 400 let. Koruna mladších stromů štíhlá, u starších značně široká a kupolovitě klenutá. Větve má většinou vzpřímené a na koncích méně převislé. Střídavě postavené listy (5–10 cm dlouhé) jsou vejčité, celokrajné až oddáleně vlnitě zubaté, v mládí po obvodu jemně pýřité. Na líci jsou leskle zelené, na rubu bělavě chloupkaté. Řapík je krátký, chlupatý. Kvete v dubnu a květnu současně s rašením listů. Samčí a samičí květy rostou odděleně na téže rostlině. Plody jsou bukvice – trojboké, lesklé hnědé nažky. Jsou uzavřeny v číšce s měkkými ostny, která dozrává v říjnu. Plody jsou jedlé, avšak ve velkém množství mírně toxické, kvůli svému obsahu tříslovin. Bukvice dříve sloužily jako potrava v dobách nouze, neboť se z nich vyráběl olej a mouka. Plody jsou pro člověka za syrova mírně jedovaté, a to kvůli vyšší koncentraci taninů, tepelnou úpravou však jejich toxicita značně klesá. Po požití syrových bukvic se mohou objevit bolesti žaludku, zvracení a průjem, což pravděpodobně způsobuje kyselina šťavelová. Vylisovaný olej problémy nepůsobí. Výtažky z mladých listů mají význam v kosmetickém průmyslu, kde působí proti stárnutí kůže. Bukvice se dají pomlít a opražit na přípravu nepravé kávy. Pomleté se mohou přidávat do pokrmů – třísloviny v malém množství podporují trávení.

buk.png

Foto: Ondřej Zicha, Václav Hanzlík, Jan Jetenský, Vojtěch Herman

Borka je hladká, olovnatě šedá u starších jedinců poněkud zdrsnělá.

borka-buku.png

Foto: Vladimír Motyčka, Jakub Horák, Petr Kokeš

Patří mezi dřeviny snášející značné zastínění; po jedli a tisu je prakticky nejstinnější lesní dřevinou. Nejlépe roste na vlhkých, dobře provzdušněných a minerálně bohatých humózních půdách. Půdu vysušuje více než smrk. Buk bývá napadán hálkotvorným parazitem bejlomorkou bukovou.

bejlomorka.png

Foto: Ondra Leoš, Miroslav Fiala, SvabBlog

Zajímavosti:

Nejstarší buk lesní je v Krušných horách nedaleko Horního Jiřetína. Tento strom je starý přes 470 let. Dříve byl za nejstarší (přes 300 let) považován buk v osadě Teslíny v Brdech.


Nejvyšší byl Kaasův buk má měřený obvod 465 cm, výšku 32 m. Do doby vylomení přirostlého kmene to byl nejmohutnější buk Sokolovska i jeden z nejhezčích buků Karlovarského kraje.

9.png

Foto: Lubor Ferenc

Nejmohutnějším památným stromem byl buk v Mšeckých Žehrovicích, který byl titulován jako nejkrásnější buk Rakovnicka, či nejkrásnější český dub. Pyšnil se obvodem 580 cm a výškou 21 m.

8.png

Lidové léčitelství:

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Sbíráme mladé listy, klíčící rostlinky, bukvice. Mladé, jemné bukové listy se dají bez problémů konzumovat. Žvýkání čerstvých listů hojí afty a jiné defekty ústní sliznice. Chutnají příjemně a lehce nakysle - jejich chuť je srovnatelná s listy šťovíku. Hodí se jako zdravý, na minerální látky bohatý přídavek do jarních salátů. Naklíčené bukvice mají oříškovou chuť a jsou rovněž vynikající a chutnou přísadou do salátů. Bukvice obsahují oleje, třísloviny, vitaminy, minerální látky. Avšak opět raději upozorňuji, nejezte syrové bukvice ve velkém množství kvůli zdravotním potížím! Jezte je raději po tepelné úpravě.

—————————————————————————————————————————————————————————————

Zdroje: Kniha Stromy (Bruno P. Kremer), wikipedie.cz, pyly.cz, kvetenacr.cz, bylinkyprovsechny.cz, provonenyden.cz, biolib.cz