Tento mohutný listnatý strom spolu s dubem zimním se u nás v ČR vyskytují velice často. Známe ho také pod českým názvem Křemelák. Vyrůstá do výšky až 45 metrů a může se dožít i 2000 let. Má velice hluboké kořeny a je mimořádně odolný proti větru. Roste na hlubokých, vlhkých a živných půdách v lužních lesích, v dubo-habrových hájích, v kyselých a borových doubravách. U nás ho najdeme od nížin až po podhůří. Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní větve. Dub letní kvete v dubnu až květnu. Jeho koruna je široká a vysoká, zejména u solitérních jedinců krásně kulovitě klenutá. Tento opadavý strom má listy téměř přisedlé s širokými a hluboce vykrojenými laloky.
Foto: Dana Michalcová, Klára Klinkovská, Jan Divíšek
Po opylování větrem vyrůstají na dlouhých stopkách žaludy, které jsou z jedné třetiny obklopené číškou. Kmen se rozvětvuje již nízko nad zemí. Borka je světle šedá a hrubě rozpukaná.
Foto: Jakub Horák, Milan Kořínek, Tamara Horová
Zajímavosti:
Jeden z nejstarších a nejmohutnějších památných stromů hlavního města Prahy je Dub Karel, také známý jako Dub Karla IV.. Roste v oboře u zámku v Kolodějích a podle pověstí pamatuje i Karla IV.
Nejstarší i obvodem nejširší a nejmohutnější žijící dub u nás je Žižkův dub v Náměšti, kterému je 900 - 1100 let.
Věk 1000-1500 let byl přisuzován i Oseckému dubu, ze kterého již zbyla jen část dávno mrtvého torza.
Nejvyšším stromem u nás je Dub letní v Chodovské Huti dosahuje výšky okolo 28,5 metru a jeho obvod činí 457 centimetrů. Chráněn je od 14. února 1985, stav stromu je označen jako silně poškozený. Po zásahu bleskem v roce 1986 začal strom silně prosychat a napadla jej dřevokazná houba.
Z nejširších dubů u nás je Císařský dub v Žehušické oboře o původním obvodu 1236 – 1600 cm, stále živý ačkoliv bez velké části kmene.
Lidové léčitelství:
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Léčivá síla dubu byla známá a vážená od starověku. Kůra z dubu letního se využívá primárně na vyrážky a kožní onemocnění, ačkoliv se častěji používá kůra z dubu zimního, která je prý účinnější. Nejúčinnější je čerstvá, mladá a lesklá kůra mladých stromů, rozpukaná borka starého stromu je považována za bezcennou, stejně jako kůra delší dobu skladovaná. Má velmi účinnou schopnost zastavovat krvácení. Dobře rozvařená kůra nebo spařené listy se přikládají na špatně se hojící rány, vředy, praskliny, křečové žíly a chronické otoky lymfatických uzlin. Používá se taky mimo jiné na záněty ústní dutiny, omrzliny i popáleniny, omývání či obklady při zánětu očí. Při vnitřním použití se čaj z dubové kůry a listů uplatní při některých ženských obtížích, zvláště při silném menstruačním krvácení a zánětu vaginy (bělotoku). Doporučuje se i do čajových směsí na léčení lupénky. Čaj z kůry a listů je velmi dobrý při otravách žaludku, například houbami nebo masem.
Rozdíl mezi dubem letním a dubem zimním:
Nejspolehlivějším poznávacím znakem je délka řapíku. Dub letní má oproti dubu zimnímu podstatně kratší řapík. Báze listů: „ideální“ dub letní má listy na bázi srdčitě ouškaté (tzv. „krátké kalhoty“), dub zimní sbíhavé (tzv. „dlouhé kalhoty“). To je znak nejznámější, avšak značně nespolehlivý.
——————————————————————————————————————————————————————————————
Zdroje: Kniha Stromy (Bruno P. Kremer), wikipedie.cz, zsostrovum.cz, stoplusjednicka.cz, chaloupky.cz, biolib.cz, pladias.cz, bylinkyprovsechny.cz, naturabohemica.cz
